Co tento návod pokrývá
PassZit je bezplatný open-source (AGPLv3) self-hosted správce hesel se šifrováním end-to-end od společnosti MaxZit. Jde o jeden serverový program s databází PostgreSQL, webový trezor, rozšíření prohlížeče a příkazový řádek. Tento návod popisuje jen PassZit — neporovnává funkce ani ceny jiných produktů — abyste ho mohli porovnat s tím, co dnes dělá váš vlastní server.
Přehled
| Oblast | V PassZit | Není v PassZit |
|---|---|---|
| Instalace | Obrazy VM (OVA, QCOW2, VHDX), ISO appliance, instalační skript, balíčky deb/rpm; amd64 a arm64 | Žádný obraz pro Docker |
| Šifrování | Argon2id v prohlížeči, AES-256-GCM pro každou položku, X25519 pro sdílené trezory | Kód webového trezoru přichází ze serveru (rozšíření mají vlastní) |
| Klienti | Webový trezor (lze nainstalovat jako aplikaci), rozšíření pro prohlížeče Chromium a Firefox, příkazový řádek | Žádná nativní mobilní aplikace, žádné rozšíření pro Safari, žádná offline kopie |
| Import | Nešifrovaný JSON nebo CSV z Bitwardenu, dále prohlížeče, KeePass/KeePassXC, 1Password, LastPass, CSV | Žádné šifrované exporty jiných programů; ze souboru se nepřebírají přílohy, passkeys ani historie hesel |
| Přihlášení | Povinný druhý faktor, bezpečnostní klíče a passkeys, LDAP / Active Directory, OIDC a SAML | Rozšíření nepoužívají jednotné přihlášení |
| Provoz | Šifrovaná denní záloha konzole s kopií na SFTP, podepsaná samoaktualizace s návratem k předchozí verzi | — |
Instalace
PassZit je jeden program, passzit-server, s databází PostgreSQL. Nainstalovat ho lze čtyřmi způsoby, všechny jsou na stránce ke stažení:
- Obraz VM — OVA (VMware, VirtualBox), QCOW2 (Proxmox VE, KVM) nebo VHDX (Hyper-V generace 1) s připraveným Debianem, PostgreSQL a PassZit. Na konzoli VM dostane uživatel
pzadminnabídku pro síť, jméno serveru, časové pásmo, token nastavení a obnovy. Otevřené jsou jen porty 22 a 8443. - ISO appliance — pro nový VM nebo fyzický server; bezobslužná instalace smaže první disk.
- Instalační skript na Debianu 12+, Ubuntu 22.04+, AlmaLinuxu nebo Rocky Linuxu 9+:
curl -fsSL https://github.com/Max-Zit/passzit/releases/latest/download/install.sh | sudo sh. Ověří podpis vydání, nainstaluje PostgreSQL, vytvoří databázi s náhodným heslem a vypíše adresu a token nastavení.--dbpoužije existující databázi PostgreSQL. - Balíčky (deb, rpm) se zabezpečenou službou systemd; nastavte
PASSZIT_DBv/etc/passzit/server.enva spusťtepasszit-server.
README požaduje 2 vCPU, 2 GB RAM a disk 16 GB. Konzole naslouchá na portu HTTPS 8443 a odpovídá jen privátním sítím, dokud jiné nepovolíte v Nastavení → Síť a přístup. Obraz pro Docker neexistuje; pokud vše ostatní provozujete v kontejnerech, použijte malý VM s obrazem appliance. Postup krok za krokem je v návodu Správce hesel na vlastním serveru.
Model šifrování
Jak popisuje stránka o zabezpečení a docs/ARCHITECTURE.md v repozitáři:
- Prohlížeč odvodí z hlavního hesla hlavní klíč pomocí Argon2id (ve výchozím stavu 64 MiB, 3 průchody; zásady trezoru mohou změnit paměť, průchody a vlákna).
- Z něj vzniká přihlašovací klíč, který server ukládá jen jako hash argon2id, a obalovací klíč, který nikdy neopustí prohlížeč a otevírá náhodný klíč účtu.
- Každá položka — název, uživatelské jméno, heslo, weby, poznámky, pole, složka a historie — je šifrována AES-256-GCM. Přiložené soubory a dokumentace položek se šifrují také v prohlížeči.
- Sdílený trezor má vlastní klíč zapečetěný pro veřejný klíč X25519 každého člena. PassZit ukáže otisk klíče, když s někým sdílíte poprvé, a varuje, když se potvrzený klíč změní; trezor dostane nový klíč, když ho někdo opustí.
Před čím PassZit nechrání, jeho vlastními slovy: JavaScript webového trezoru přichází z vašeho serveru, takže kdo server zcela ovládá, mohl by poslat změněný kód; lidé, kteří se k trezoru připojí přes skupinu, dostanou přístup bez potvrzení otisku; malware na počítači uživatele může číst, co se píše. Rozšíření prohlížeče mají vlastní kód, který server nemůže změnit. Zapomenuté hlavní heslo nikdo nemůže resetovat — trezor znovu otevře jen obnovovací klíč uživatele.
Rozšíření prohlížeče
Rozšíření PassZit je v Chrome Web Store (Chrome, Brave, Opera, Vivaldi), Firefox Add-ons (Firefox 128 nebo novější) a Microsoft Edge Add-ons; odkazy jsou na stránce ke stažení. Server ho nabízí také pod Rozšíření prohlížeče ve webovém trezoru, s Nainstalovat jedním kliknutím pro obchod používaného prohlížeče a s vlastními balíčky pro ruční instalaci.
- Připojení: zadejte jen adresu serveru a klikněte na Připojit přes webový trezor; přihlásíte se ve webovém trezoru a tam potvrdíte. Server může běžet na vlastním portu, například 8443. Potřebuje certifikát, kterému prohlížeč důvěřuje — rozšíření odmítne certifikát podepsaný sám sebou nového serveru (Nastavení → Certifikát: vlastní nebo Let's Encrypt).
- Vyplňování: přihlášení se nabízí jen na jeho vlastním webu (Public Suffix List), jen ve viditelných polích hlavní stránky, nikdy v rámcích jiných webů, a přihlášení uložené pro HTTPS se nenabízí na prostém HTTP. Jednorázové kódy se vyplňují na stránce, která o ně žádá.
- Ukládání: po zapnutí Nabízet uložení nových a změněných přihlašovacích údajů ukazuje ikona PassZit číslo; PassZit nikdy nic nezobrazuje uvnitř webové stránky.
- Karty a adresy vyplňují platební a doručovací formuláře — jen prázdná pole, jen na stránkách HTTPS, jen v hlavní stránce a u karty až po dotazu.
- Jedno odemknutí: webový trezor a rozšíření stejného serveru se odemykají a zamykají společně. Windows Hello, Touch ID nebo zámek obrazovky telefonu mohou webový trezor odemknout přes passkey (WebAuthn PRF).
Není k dispozici: rozšíření pro Safari, jednotné přihlášení v rozšíření (přihlašuje se hlavním heslem a kódem z ověřovací aplikace) a vyplňování platebních polí, která jsou v rámci poskytovatele plateb.
Import exportu ve formátu Bitwarden
Importér PassZit čte nešifrovaný export Bitwardenu jako .json nebo .csv. Šifrovaný export je odmítnut se zprávou, která žádá o nešifrovaný. PassZit rozpozná soubor podle obsahu, ne podle programu, který ho vytvořil: soubor JSON se seznamem items se čte jako formát Bitwarden.
- Vytvořte nešifrovaný export ve svém stávajícím programu.
- Ve webovém trezoru PassZit zvolte Nástroje → Import a vyberte soubor. Soubor se čte v prohlížeči; PassZit ukáže formát, počet položek a složek a kolik jich už v trezoru je.
- Zvolte Zachovat složky ze souboru nebo novou složku, nechte zapnuté Přeskočit položky, které už v trezoru jsou a importujte.
- Smažte exportní soubor — obsahuje všechna hesla nešifrovaně.
Z formátu JSON Bitwardenu PassZit převezme přihlášení s jejich weby, tajemstvími jednorázových kódů a vlastními poli (skrytá pole zůstanou skrytá), zabezpečené poznámky, karty, identity, klíče SSH, složky a oblíbené. Nepřevezmou se: přiložené soubory (nejsou součástí exportních souborů — přiložte je znovu), passkeys uložené v souboru (uložte je znovu rozšířením), historie hesel položky a jakékoli seskupení kromě složek. Každý uživatel importuje do svého trezoru; položky pro tým se pak přesunou polem Trezor v editoru položky, po jedné. Importy a exporty se zapisují do auditního protokolu, s počtem položek, ale nikdy s jejich obsahem.
Druhý faktor, passkeys a jednorázové kódy
- Přihlášení k účtu: dvoufázové přihlášení je povinné pro každý účet — ověřovací aplikace (TOTP) s deseti záložními kódy. V Můj účet → Bezpečnostní klíče a passkeys může bezpečnostní klíč (YubiKey, Titan …) nebo passkey zařízení nahradit kód z aplikace ve webovém trezoru; rozšíření dál používají kód z aplikace. Administrátor může ztracený druhý faktor resetovat; trezoru se to nedotkne.
- Passkeys webů: se zapnutým Používat PassZit pro přístupové klíče rozšíření nabídne Uložit do PassZit, když web vytváří passkey, a uloží ho jako šifrovanou položku trezoru, použitelnou v každém prohlížeči s rozšířením. PassZit neposílá příznak „user verified“, takže web, který ověření vyžaduje, dostane passkeys samotného prohlížeče.
- Jednorázové kódy pro weby: přihlášení může obsahovat Klíč autentizátoru (TOTP), vložený nebo načtený z QR kódu — ve webovém trezoru z obrázku, v rozšíření pomocí Přečíst ověřovací QR kód na této stránce. Kdo trezor otevře, má pak oba faktory; pro nejdůležitější účty příručka PassZit doporučuje samostatnou ověřovací aplikaci.
Zálohy a aktualizace serveru
Nastavení → Záloha konzole zapisuje zálohu každý den a na požádání (Zálohovat nyní) do /var/lib/passzit/backups: databázi se všemi trezory, tajný klíč serveru a certifikát konzole. Zálohy jsou vždy šifrované heslovou frází, kterou nastavíte, a každou lze zkopírovat do složky SFTP na jiném serveru. Obnova se provádí nabídkou appliance nebo passzit-server -restore; obnova nahradí celou databázi v jednom kroku. Pokud místo toho zálohujete sami, zálohujte databázi a secret.key — potřebují ho vlastní tajemství serveru, například druhé faktory.
Nastavení → Aktualizace a server instaluje jen podepsaná vydání: zazálohuje databázi a program, nainstaluje aktualizaci a sama vrátí starou verzi, pokud se server nevrátí. Lze tam nastavit automatickou instalaci ve zvolenou hodinu a kanál Testing pro kandidáty na vydání.
Uživatelé si také mohou ponechat kopii vlastního trezoru: Nástroje → Export → Šifrovaný soubor PassZit (doporučeno), chráněný heslem podle vlastní volby.
LDAP a jednotné přihlášení
Nastavení → Firemní přihlášení přidává pravidla, kdo se smí přihlásit; hlavní heslo zůstává vždy, protože je klíčem k trezoru, a účty dál vznikají jen na pozvánku.
- Jednotné přihlášení přes OpenID Connect (Microsoft Entra ID, Google, Okta, Keycloak …) nebo SAML 2.0 (ADFS, Entra ID, Okta …) pro webový trezor.
- Active Directory / LDAP: při každém přihlášení, i z rozšíření a příkazového řádku, PassZit vyhledá adresu servisním účtem; chybějící nebo zakázané účty se nepřihlásí. Vyhledat otestuje nastavení.
- Oba způsoby mohou sladit skupiny PassZit s firemními skupinami stejného jména, takže přístup ke sdíleným trezorům sleduje adresář.
Neexistuje provisioning přes SCIM ani registrace bez pozvánky. Jak fungují sdílené trezory, skupiny a práva, popisuje návod Sdílení hesel v týmu.
Vyzkoušejte PassZit vedle stávajícího serveru
- Nechte stávající server běžet. Importujte appliance PassZit jako malý VM s vlastním DNS jménem a dejte mu důvěryhodný certifikát dřív, než vyzkoušíte rozšíření.
- Nejprve použijte testovací účty. Pozvěte dva nebo tři lidi, vytvořte sdílený trezor a skupinu a vyzkoušejte práva, kontrolu otisku a odebrání někoho z trezoru.
- Importujte kopii, ne všechno. Vytvořte nešifrovaný export testovacího účtu, importujte ho, porovnejte počty položek a zkontrolujte několik karet, identit, klíčů SSH a jednorázových kódů. Exportní soubor smažte.
- Obě rozšíření instalujte jen tam, kde testujete. Nabídka PassZit k ukládání přihlášení je vypnutá, dokud ji nezapnete, stejně jako Používat PassZit pro přístupové klíče, takže se při porovnávání neptají obě rozšíření zároveň.
- Otestujte zálohu serveru. Spusťte Zálohovat nyní, obnovte zálohu na druhý testovací VM a přihlaste se tam.
- Projděte omezení níže s lidmi, kteří ho budou používat, zejména mobilní použití a přihlášení rozšíření.
Omezení, která je dobré znát
- PassZit je v aktivním vývoji: první veřejné vydání bylo 0.9.0 v listopadu 2026 a nové verze vycházejí často.
- Žádná nativní mobilní aplikace a žádné rozšíření pro Safari (obojí plánováno). Webový trezor lze přidat na plochu telefonu, ale nic neukládá pro práci offline.
- Žádný obraz pro Docker; instalujte z obrazu, skriptem nebo z balíčků.
- Importér čte jen nešifrované exportní soubory; přílohy, passkeys a historie hesel ze souboru se nepřebírají.
- Rozšíření potřebují důvěryhodný certifikát a přihlašují se hlavním heslem a kódem z ověřovací aplikace, ne jednotným přihlášením.
- Zapomenuté hlavní heslo bez obnovovacího klíče nikdo neobnoví.
- Rozhraní je ve 14 jazycích; vestavěná uživatelská příručka je v angličtině a srbštině.
Další kroky
Stáhněte si PassZit, přečtěte si o všech funkcích a o modelu zabezpečení, nebo začněte návody Správce hesel na vlastním serveru a Sdílení hesel v týmu. Týmy, které přecházejí z hostované služby, najdou více v návodu Self-hosted alternativa k 1Password pro týmy. Dotazy jsou vítány v GitHub Discussions (pouze v angličtině); firmy mohou získat komerční podporu od MaxZit (pouze v angličtině).
Bitwarden je ochranná známka svého vlastníka; Vaultwarden je název nezávislého projektu. PassZit a MaxZit nejsou s žádným z nich přidruženy, nejsou jimi podporovány ani s nimi nijak spojeny. Názvy se zde používají jen k popisu toho, co lidé hledají, a formátu exportu, který PassZit umí importovat.